Z plevelu jídlo na talíř. Kopřivy budeme jednou i oblékat, říká vědkyně z Brna

Jako plevel roste v podstatě všude. Přesto se využitím kopřivy s výjimkou třeba velikonočního piva zabývá jen málokdo. Podle vědců z Mendelovy univerzity má přitom tato rostlina budoucnost před sebou. Stane se běžnou součástí jídelníčku i materiálem pro textil.

Kopřiva se dá podle výzkumníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zpracovat na tisíc způsobů. Sami kopřivy pěstují tak, aby se daly využít v potravinářství i jako krmivo pro zvířata. “Rostliny vybrané přímo v porostu putovaly do laboratoře, ve které vědci podpořili dalším pěstováním vlastnosti, které jsou v obou zmíněných směrech žádané. Zatím šlo především o velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci jako zelenina, případně také dlouhý stonek využitelný na přadné vlákno,” bioložka Kamila Širůčková Lónová z Mendelovy univerzity.

Brněnští vědci aktuálně zkouší takzvanou biofortifikaci neboli o mikroprvky, například selen nebo zinek, které většinou přijímáme ve formě potravinových doplňků. Takto obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí, tak i zvířat.

„Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ vysvětlila Širůčková Lónová. Pokud se podaří dostat stopové prvky ve vyšší míře i do kopřiv, bude uplatnění této rostliny mnohem pestřejší.

„Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek,“ poukázala vědkyně. Takto obohacenou kopřivu chtějí vědci využít jako surovinu i do krmných směsí hospodářských zvířat, pro která jsou stopové prvky také důležité.

speciální pěstírna kopřiv na Mendelově univerzitě

Zanedlouho na vašem talíři i těle

Množení rostlin probíhá v řízených podmínkách. „Kopřivu pěstujeme in vitro, což je sterilní kultivace na živném médiu – takzvané rostliny ve skleničkách. Úspěšně jsme namnožili během pár měsíců z pěti mateřských rostlin asi 1600 jedinců, kteří dali základ prvnímu vyrovnanému porostu pro průmyslové zpracování,“ popsala Širůčková Lónová. Vědci rostliny vybrali na základě fenotypu, tedy souboru vnějších znaků.

Přečtěte si  Úžasný objev: Archeologové našli bojovníka z 6. století u Nových Mlýnů, kostra je skvěle zachovaná

Díky vegetativnímu množení in vitro se pak vybrané vlastnosti přenesou na nově vzniklé jedince. „Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také materiálu pro další výzkum,“ uvedla pracovnice Ústavu biologie rostlin. V dalších krocích by vědci chtěli spolupracovat na rozšíření „kopřivového portfolia“ o další genotypy.

„Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila vědkyně. Z kopřiv se už nyní dá dělat například sirup z kopřivové šťávy, existuje zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém listí.

„Na trhu jsou k dostání těstoviny s přídavkem kopřiv, jako doplňky stravy jsou použitelné kopřivové extrakty v podobě kapek, bonbónů či limonád. Na trhu jsou tabletky vyrobené lisováním sušené kopřivové suroviny,“ vyjmenovala Širůčková Lónová.

Kopřiva má využití i mimo potravinářství – v podobě šampónů a přípravků na podporu růstu vlasů, i jako vlákno pro výrobu textilu. „V dnešní době by textil z kopřivového vlákna asi nikdo moc rád nenosil, protože kouše, ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ nastínila výhled do budoucna vědkyně.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme

2 Comments

  1. “V dnešní době by textil z kopřivového vlákna asi nikdo moc rád nenosil, protože kouše …”

    Někteří pamětníci převážně mužského pohlaví se s kopřiváky možná setkali při výkonu vojenské služby.
    https://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/1603-koprivaky-a-penicilin.html
    Ano, velmi dobře si pamatuji cestu na katedru na Kraví Hoře v tomto mundúru …

    Vojenská katedra
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%A1_katedra

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*