Kraje přijdou o miliardy na opravy silnic II. a III. tříd. Stát peníze negarantuje ani na další roky

Kraje mají v roce 2026 zůstat bez státního příspěvku na opravy silnic II. a III. třídy. Požadovaly čtyři miliardy korun na silnice a další tři miliardy na mosty, ministerstvo dopravy jim ale nevyhovělo. Peníze navíc negarantuje ani pro následující roky.

Ministerstvo peníze krajům neposkytne

Kraje mají v letošním roce přijít o státní příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy. Ministr dopravy Ivan Bednárik oznámil Asociaci krajů, že jejich požadavku nyní nelze vyhovět.

„V současné době bohužel vašemu požadavku nelze vyhovět. S ohledem na rozpočtové možnosti a vysoké nároky na financování prioritních investic do dopravní infrastruktury nelze v tuto chvíli garantovat finanční prostředky ani v dalších letech,“ napsal ministr v dopise.

Kraje žádaly každoročně čtyři miliardy korun na své silnice a další tři miliardy na rekonstrukce mostů. Požadavek se týkal let 2026, 2027 a 2028.

Peníze na silnice II. a III. třídy dosud přicházely ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Stát posílal do regionů přibližně čtyři miliardy korun ročně.

Výpadek se výrazně dotkne Moravy a Slezska. Jihomoravský hejtman Jan Grolich upozornil, že jeho kraj může během volebního období přijít téměř o 1,5 miliardy korun.

„Tato vláda je první od roku 2015, která nedá ani korunu na krajské silnice. Jasně říká, že to tak bude i v následujících letech. Jen pro náš kraj to bude za toto volební období ztráta skoro 1,5 miliardy, za které silnice nebudeme moct opravit,“ uvedl Grolich.

Kraje sice opravy platí také ze svých rozpočtů, státní příspěvek však tvořil zhruba třetinu částky, kterou do silnic vkládají. Rekonstrukce jednoho kilometru stojí v průměru deset milionů korun. Čtyři miliardy tak odpovídají přibližně 400 kilometrům silnic.

Hejtmani chtějí o financování dál jednat

Předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš z ANO zatím nepovažuje otázku financování za uzavřenou. Hejtmani chtějí s vládou znovu jednat v polovině září.

„Tento stav vyvolává mezi kraji oprávněné obavy, neboť představuje výrazný odklon od dosavadního systému podpory a zásadně omezuje možnosti pokračovat v nezbytné obnově regionální dopravní infrastruktury. Její financování musí být založeno na předvídatelném systému,“ napsal Holiš ministrovi.

Také Moravskoslezský kraj už v únoru uvedl, že nulové financování nepovažuje za konečné. O penězích chce dál jednat s vládou.

Náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka z ANO zároveň uvedl, že podle generálního ředitele SFDI nejsou letos na silnice II. a III. třídy v rozpočtu fondu vyčleněny žádné prostředky.

Za Fialovy vlády zněla z ANO mnohem ostřejší kritika

Podobnou situaci řešily kraje také na konci roku 2024. Tehdy hrozilo, že na krajské silnice nebude státní příspěvek ani v následujícím roce. Někteří hejtmani ANO reagovali velmi ostře.

Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk 5. prosince 2024 prohlásil: „Tak tohle je už moc. Fialova vláda se rozhodla hodit kraje přes palubu.“

Hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla tehdy zveřejnil příspěvek s titulkem „BOJUJEME ZA KRAJSKÉ SILNICE!“ a napsal, že Fialova vláda se rozhodla „nechat kraje na holičkách“.

Podle Kukly vláda regionům vzkázala: „Poraďte si sami.“ Varoval také, že bez státních peněz bude kvalita silnic dál klesat.

Okleštěk, Kukla i moravskoslezský hejtman Josef Bělica se následně podíleli na sněmovním návrhu, který měl chybějící příspěvek navýšit o čtyři miliardy korun.

Bělica v listopadu 2024 upozorňoval, že výpadek čtyř miliard ze SFDI způsobí krajům „významný finanční problém v oblasti dopravy“.

Předchozí vláda nakonec dvě miliardy našla

Mezi oběma situacemi je však podstatný rozdíl. Ostré výroky hejtmanů ANO z roku 2024 reagovaly na návrh financování pro rok 2025. Fialova vláda následně během roku 2025 poskytla krajům dvě miliardy korun.

Současný dopis ministra Bednárika jde dál. Pro rok 2026 počítá s nulovým příspěvkem a současně uvádí, že stát nedokáže peníze garantovat ani v dalších letech.

Vláda dává přednost velkým dálničním stavbám v Čechách

Vicepremiér Karel Havlíček z ANO rozhodnutí hájí tím, že s příspěvkem na krajské silnice nepočítal ani bývalý ministr dopravy Martin Kupka. Podle Havlíčka navíc v rozpočtu SFDI chybělo 45 miliard korun na další stavby a současná vláda doplnila 27 miliard na hlavní projekty.

Další peníze už podle něj nezbyly, aniž by stát omezil některé plánované dálniční stavby. Havlíček konkrétně zmínil dálnice D6, D35, D3 a D11.

Tři ze čtyř těchto tahů přitom vedou převážně Čechami. D6 vede z Prahy přes Karlovy Vary a Cheb k Německu, D3 z Prahy přes Tábor a České Budějovice k Rakousku a D11 z Prahy přes Hradec Králové a Trutnov k Polsku. Jedinou z uvedených dálnic, která zasahuje Moravu, je D35 přes Svitavsko a Olomoucko.

Pro moravské kraje tak vzniká nepříjemný paradox. Na opravy vlastních silnic II. a III. tříd mají dostat nulu, zatímco vláda jako jeden z důvodů uvádí potřebu financovat velké dálniční stavby, z nichž většina leží mimo Moravu.

autor: ČŠ, foto: archiv