Bagr na vřesovištích Podyjí může působit nepatřičně. Nedávno tam ale měl důležitou práci. Nedaleko Konic a Popic likvidoval černé skládky. Na Kraví hoře zase vytvářel prostor pro nový vřes i ohrožené druhy živočichů, informovali správci národního parku.
Co dělaly krávy, dělá dnes bagr
Plochy zarostlé přestárlým vřesem, agresivními trávami nebo mechem na Kraví hoře bagr strhává už od roku 2007. Podle odborníků je to důležité pro omlazení vřesu. Bagr dnes nahrazuje práci, kterou dříve dělala během pastvy velká zvířata. Třeba krávy, které daly místu jméno.
„Bagr strhne mělkou vrstvu zeminy včetně kořínků rostlin až na holé podloží. Místo pak úspěšně zarůstá semenáčky vřesu a dalších rostlin, kterým holý substrát vyhovuje. Holé plošky s oblibou obsazují i některé saranče nebo zástupci blanokřídlého hmyzu,“ vysvětluje Robert Stejskal, který má na starosti péči o nelesní plochy národního parku.
Bagr měl letos ale i hodně práce na okraji Konic a nedaleko popické kaple. V okolí obcí národního parku se dodnes nachází množství skládek komunálního nebo stavebního odpadu. Většinou jde o zátěž z období ještě před sametovou revolucí, ale bohužel na některých místech vznikají divoké skládky dodnes.
„V minulosti se lidé snažili zbavit sutě a dalšího stavebního odpadu. Dnes nejčastěji vyvážejí starou trávu, listí nebo větve. V okolí vinohradů se pak stále nacházejí hromady starých sloupků, drátů nebo oplocení,“ popisuje Stejskal.
Škodí i bio odpad
I zdánlivě neškodný bio odpad může být ale pro přírodu Podyjí nebezpečný. „Kromě přímého ničení vzácných biotopů, které končí pod hromadou odpadu, hrozí i nechtěné zavlečení nežádoucích rostlin. Právě z hromádek bio odpadu kolem zahrádkářských kolonií se mohou do přírody šířit nebezpečné invazní druhy, jako jsou třapatky, topinambury, křídlatky nebo americké hvězdnice,“ upozorňuje Stejskal.
Lidé tak tímto chováním podle ochranářů nejen porušují zákon, ale ohrožují i cennou přírodu Podyjí.
Zdroj a foto: NP Podyjí
Buďte první kdo přidá komentář