Kateřinská jeskyně je jednou z nejzajímavějších jeskyní Moravského krasu. Je dobře přístupná, takže lákala lidi k průzkumu i užívání odnepaměti. V posledních letech se hodně psalo o nejstarších pravěkých jeskynních kresbách v ČR. Byly nalezeny v Kateřinské jeskyni a jejich stáří je až 7200 let. […]
Plánujete co v sobotu? Máme pro vás tip na výlet po stopách moravské historie, kultury, přírodních a technických zajímavostí. Uskuteční se v sobotu 18.5. 2024 a zaměří se na střední část Moravského krasu a jeho okolí. […]
Milovník moravské historie Jiří Novotný z Pavlovic na Vyškovsku se rozhodl podniknout velký experiment – po 1161 absolvovat cestu z Konstantinopole, dnešního Istanbulu, na Moravu tak, jak ji podnikli věrozvěstové Cyril a Metoděj. Motivovala ho k tomu snaha upozornit na důležitost odkazu bratrů ze Soluně, i na nutnost udržovaní a rozvíjení tohoto duchovního a kulturního dědictví. Současně se takto rozhodl podpořit sbírku, která má za cíl opravu střechy kostela sv. Cyrila a Metoděje v Rostěnicích. […]
„Sestoupil jsem po žebříku, rozsvítil halogen a přestal dýchat. Byl to šok. Myslel jsem, že vstupuji do industriální betonové kostky. Ale já se nacházel v chrámu s klenbami, které pokračovaly někam hluboko do tmy,“ vzpomíná na první dojem z návštěvy vodojemů absolvent FAST VUT Aleš Svoboda. Objevování a zpřístupňování brněnského podzemí se věnuje přes 35 let. Unikátnost monumentálních staveb potvrzuje zájem filmařů i veřejnosti – vstupenky na prohlídky jsou vyprodány beznadějněji než na vilu Tugendhat. […]
Nejstarší rukopisné knihy na Moravě od počátků písemné kultury až do vynálezu knihtisku představí výstava v Moravském zemském archivu nazvaná „Moc inkoustu: středověká knižní kultura na Moravě“. […]
Před více než půl tisíciletím se v době Česko-uherských válek stala východní polovina Království českého, konkrétně území Moravy, Slezska i východních Čech místem krvavých bojů. Válku zahájil po uvalení papežské klatby na českého krále Jiřího z Poděbrad jeho zeť Matyáš Hunyadi, u nás známý spíše jako Matyáš Korvín, který se stal vykonavatelem trestné výpravy a postupně se svým vojskem i jako český spolukrál ovládl většinu jmenovaných území našeho království i Lužice. […]
Hranice mezi Čechami a Moravou je jednou z nejstarších a nejstálejších hranic v Evropě. Přestože po nástupu komunistické vlády v tehdejším Československu z části ztratila svůj administrativní význam, stále je výrazným prvkem v krajině i ve společnosti a myslích lidí. Právě o tomto fenoménu bude v Brně v budově Ombudsmana na Údolní ulici pojednávat přednáška Petra Marka z Masarykovy univerzity. […]
Jak vypadala sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních, už naznačil společný projekt brazilských a našich vědců. Nyní by ale mohla mít i „jméno“ či přezdívku. […]
V srpnu roku 2022 proběhl v těžebním pásmu ondratické pískovny na katastru obce Želeč nedaleko Brodku u Prostějova výzkum Archeologického centra Olomouc zaměřený na odkryv pozůstatků někdejšího sídliště lovců a sběračů z počátku mladého paleolitu. Nálezy datované do tohoto období jsou z tohoto prostoru známé již od počátku dvacátého století. V roce 2010 se zde archeologům dokonce podařilo odkrýt tři ohniště obklopené kamennými nástroji. Poslední výzkum byl součástí Visegrádského projektu nazvaného „Náš příchod do střední Evropy“, na kterém spolupracovali odborníci z různých oborů ze všech zemí Visegrádské čtyřky. […]
Vzhledem k tomu, že před 100 lety tvořily řeky Odra a Ostravice u Moravské Ostravy administrativní hranici mezi Moravskou a Slezskou zemí, velký vliv mělo německojazyčné obyvatelstva a panovala poměrně velká rivalita mezi Vítkovicemi a Ostravou nebyl vznik Velké Ostravy vůbec jednoduchý. Myšlenky na sloučení měst Moravské Ostravy, Přívozu a Vítkovic existovaly již před 1. světovou válkou, k posunu však došlo až po vzniku Československa, kdy postupně došlo na Moravě také ke vzniku takzvané Velké Olomouce, Velkého Brna. […]