Děti na Moravě jsou méně šťastné než v Čechách, upozornil výzkum

Ilustrační foto

Děti bývají nejšťastnější, když tráví čas s kamarády nebo rodinou. Méně šťastné je dělá nezdar ve škole, ale i situace kolem covidu. Takové jsou výsledky rozsáhlé studie Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF), která poukázala i na rozdíly mezi štěstím u dětí na Moravě a v Čechách.

Velký vliv mají podle studie sociální rozdíly. V příjmově slabších rodinách je pocit štěstí méně častý, převládá naopak neutrální pocit “ani šťastný, ani nešťastný”. Až 53 procent dětí se cítí šťastné téměř stále, 43 procent jen někdy, konstatoval průzkum Mladé hlasy 2021 pod hlavičkou UNICEF.

Studie se také ptala na prostředí, ve kterém je dětem nejlépe. Nejšťastněji se děti cítí s kamarády, jak uvedlo 40 procent dotázaných, u 30 procent to byly chvíle v rodinném kruhu. Záleží ovšem na tom, zda bylo dítě z úplné či neúplné rodiny. Štěstí také ovlivňuje, kde děti žijí. Zdaleka nejšťastnější jsou děti v Praze, rozdíly lze ale pozorovat i mezi Čechami a Moravou.

Oproti předchozím letům ale děti výrazněji vnímají sociální rozdíly. Děti s jedním rodičem a děti z chudších domácností jsou šťastné méně. Překvapilo nás také, že v Čechách jsou děti šťastnější než na Moravě,” shrnuje poznatky Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Rozdíly v kvalitě života v Čechách a na Moravě se projevují ve více oblastech. Přečtěte si: Školy na Moravě mají méně kvalitní testy než v Čechách. Oba propadly ve srovnání

Dětí trápí pandemie

Starosti dětem dělají i otázky kolem pandemie covid-19, zda půjdou do školy nebo „kdy se bude zase zavírat“. Nešťastnými je podle výzkumu činí karanténa. Důvodem ke smutku je, když se někomu blízkému něco stane nebo když jim někdo nevěří. Nepříjemný pocit u nich vyvolává ale i politická situace nebo nerovnost mezi lidmi.

Šetření proběhlo v červenci, srpnu a září 2021, celkem se jej zúčastnilo 426 dětí ve věku 9 až 17 let. “Jedná se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, aby byly proporčně zastoupeny kraje a velikost obce, počet členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí, při kterém si tazatel zaznamenával odpovědi na papír,” uvedla Jana Proboštová, vedoucí výzkumu agentury STEM/MARK, která studii pro UNICEF ČR realizovala. Podle ní to bylo pro řadu dětí poprvé, kdy se jich někdo vážně zeptal na jejich názor.

Přečtěte si  Brněnské nemocnice hlásí plno, hejtman chce nouzový stav

Zdroj: Mladé hlasy 2021, foto: Pixabay, UNICEF

Doporučujeme

                

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*