Po celý den svátku svatého Mikuláše se konečně i v jižních krajích Moravy proháněl, byť opožděně, svatý Martin na bílém koni. Pod šedými, těžkými, sněhovými mraky se ulice, dvory, zahrady, celá krajina brzy zahalila do bělostného hávu. V této zimě poprvé a jak doufáme, ne naposledy. Sic…!
Sněhová nadílka přinesla radost především dětem. V podvečerním čase, když už celodenní sněžení pominulo, vyrazily na sníh a dosyta si užívaly chladivého přívalu. Veselá koulovačka jim zabrala necelou hodinku, znaveni hrou a smáčeni kapkami chladivé vody za límcem, se s nadšením sobě vlastním v mokrých rukavicích vrhly na stavbu huhuláka, jak sněhovému muži odmala v žertu říkají. Postava, sestavená ze sněhových koulí, klacíků, kamínků, uhlíků a kastrolu, s nezbytnou mrkvou místo nosu, se dětem vydařila a její torzo, byť teplotami nad bodem mrazu zmenšováno, ještě další dny krášlilo náš dvůr. Sledoval jsem dětské hašteření a hraní a přál si, aby tyto sněhové chvíle nebyly během zimy, jak u nás bývá v posledních letech téměř pravidlem, poslední. I když, hory to jistí…!
Večer na mne z počítače vyletěli příšerní čerti!!! Zaskočen jsem se opravdu jejich hrůzostrašných tváří lekl! Zpravodajci se předháněli v prezentování mikulášských radovánek a jejich pozornosti neušly především strašně strašidelné masky děsů přizvaných do našich krajů z končin rakouských. Říkám si: „Krampus, tento původně pohanský alpský démon, z něhož jde na rozdíl od našeho „roztomilého“ pojetí čerta doslova strach, běs, který nahání hrůzu nejen dětem, ale i mnoha dospělým, se nově u nás stává stále více divácky oblíbenou adventní a předvánoční zábavou a součástí vánočních trhů.“
Raději jsem zalovil v paměti na naše mikulášské obchůzky, které mají aktéry na obou stranách hry v souladu se staletou tradicí především pobavit, děti potěšit a obdarovat a přitom jen trošku, trošilinku postrašit! Mikuláš a anděl u dětí představují dobro, klid, blízkost rodičů jistotu a bezpečí, zatímco s řetězem hlomozící rohaté bytosti naopak zlo, nebezpečí a strach! Ale jen do určité míry! U nás příkaz svatého muže bez hlesu poslechnou, to proto, aby byl čas na dětskou modlitbu, říkanku nebo básničku! Nejodvážnější a nejkurážnější malí hostitelé rádi přidají Mikuláši i nějakou tu písničku.
Předvečer dne svatého biskupa vyrazily do ulic opět mikulášské skupiny malých i větších koledníků. Jejich dočasnou přítomností ožily prostranství měst i vesnic, chodby, schodiště i výtahy panelových domů, dopravní prostředky, obchody a především navštívené domácnosti. Hodné i ty méně poslušné děti, prostě všechny naše miláčky bez rozdílu, svatý muž s andělem potěšil dárkem. A těm, ke kterým to před spaním nestihl, nadělil dárky během noci za okno do připraveného talířku. Z dárků se radovaly druhý den ráno všechny děti! Letos mezi dárky byly i první sněhové vločky, menší vánice a huhulák!
Autor: František Synek Foto: archiv autora
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.
Buďte první kdo přidá komentář