FEJETON: Před sto léty…

Ve složce starých dobových materiálů mne zaujala listina z roku 1935. Do doby pronikání prvních technických a moderních vymožeností z města na venkov mne zvala Koncese na zřízení, udržování a provozování radiofonní přijímací stanice, vystavená panu Petr Maradovi, rolníku v Mistříně…

Nejstaršímu vnoučkovi ty sto let vzdálené doby rád představuji: „Celostátní radiové, chceš-li rozhlasové vysílání, z Prahy je v Československu od roku 1923. O rok později byly zřízeny rozhlasové stanice v Brně a Bratislavě a vysílání se rozšířilo i do zahraničí. O další dva roky později začal rozhlas vysílat časový signál, pravidelné zprávy a rozhlasové hry. Vysílání bylo možné přijímat a poslouchat na vlastním radiopřijímači na základě koncese. Tříměsíční poplatek se neplatil za poslech, ale dle původní právní normy za možnost zřízení, udržování a provozování radiofonní přijímací stanice.“

K roku 1926 byl v Mistříně zmiňován poslech radiového vysílání na prvních rádiích, jichž tehdy bylo v  obci 29. Prvními přijímači byly tzv. krystalky, u nichž byl poslech možný pouze na středních vlnách pomocí sluchátek a radia značky Krystalka RS. Později poslech na dlouhých vlnách umožnilo radio značky Heterodyn nebo Radio KL1. Přijímače tohoto typu nepotřebovaly žádný zdroj, jen kvalitní anténu, přes kterou byl přístroj napájen.

Současně byla našim prapředkům představena i další novinka. O ní se zmiňuje kronikář v Pamětní knize Mistřína k roku 1924: „Poslední dobou zase nový vynález jest, že když se hrá kyno a předvádějí se filmové obrazy, že již tyto osoby jsou vidět. Věru vzácný vynález.“ Zajímavým zjištěním bylo, že provovatelem prvního pojízdného kina, promítajícího němé filmy, byl mistřínský kaplan Ferdinad Půr.

„Kamaráde“, přátelsky oslovuji vědomostí dychtivého středoškoláka, „nezůstalo však jen u rádia a kina. V roce 1926 byl zaváděn na poštu, na dráhu a radnice telefon a na podzim roku s letopočtem 1930 elektryka z elektrárny v Dubňanech. V selských domech byly budovány první elektrické rozvody a začalo užívání elektřiny ke svícení v obytných místnostech i hospodářských staveních, později také ve dvorech i v ulicích. Rozvodná síť byla dokončena v roce 1931 a lampami, umístěnými na sloupcích přípojek elektrického vedení, byly osvíceny hlavní ulice. Do té doby se svítilo lampami petrolejkami! Ale vraťme se k rádiu. Pro poslech rozhlasu se od konce třicátých let minulého století běžně užívaly rádia lampovky. Poslech byl možný bez sluchátek, podobně jako u gramofonu na kliku.“

Před sto lety do života našich prapředků pronikla rádia a rozhlasové vysílání, kino, gramofon, telefon, první auta, první autobusová linka a nakonec i elektřina. Nevídané a velké proměny života i domácností našich prapředků! Inu, věřili byste tomu? Dnes dávné samozřejmosti! Tehdy novoty!!!

Autor: František Synek Foto: archiv autora

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.