Uplynulé volby do Poslanecké sněmovny přinesly vítězství dvou opozičních koalic a porážku vládnoucího hnutí ANO Andreje Babiše. Detailnější pohled ukazuje velké rozdíly v zisku mandátů jednotlivými stranami. Podívejte se, jaká je situace na Moravě a ve Slezsku.
V přehledu pracujeme s kraji, které z většiny zasahují území Moravy a Slezska – Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina.
ANO: Poražený vítěz
Vládní hnutí ANO s předsedou Andrejem Babišem získalo jednoznačně největší počet mandátů – 31 z 79. Největší úspěch přišel v Moravskoslezském kraji (deset mandátů z dvaadvacíti), stejně jako v minulých sněmovních volbách. Tento výsledek však neznamenal vítězství pro Babišovo hnutí na Moravě a ve Slezsku, vzhledem k tomu, že se jednalo jen o téměř polovinu mandátů, které získaly opoziční subjekty.
Nejvíce preferenčních hlasů obdržela dosavadní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová – téměř 23 tisíc. Z dalších známých tváří se do Sněmovny dostali například dosavadní předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, bývalý první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek či krátkodobá ministryně spravedlnosti Taťána Malá.
KDU-ČSL: Strana s moravským přívlastkem
Lidovci si z voleb odnášejí rekordní zisk mandátů, podstatnou část jich přitom získali na Moravě – dvě třetiny (15 z 23). Právě zde se také umístili hned za vítězné hnutí ANO. Potvrdilo se tak, že mají silné zázemí na Moravě.
Největší počet preferenční hlasů obdržel starosta Bučovic a jihomoravský krajský zastupitel Jiří Horák (téměř 19 tisíc hlasů), který dokonce překonal předsedu strany Mariana Jurečku.
STAN: Síla blízké známosti
Hnutí Starostové a nezávislí těžili z chuti voličů udělovat preferenční hlasy a podpořit tak známé starosty a další komunální politiky. Na Moravě dokonce tak, že zcela vymazali Piráty, tedy druhou část koalice Piráti a starostové. Získali všech dvanáct mandátů této koalice.
Vůbec nejvíc preferenčních hlasů obdržela poslankyně Jana Krutáková z Moravské Nové Vsi (téměř přesně sedmnáct tisíc), špatně si nevedl ani Petr Gazdík, který se s více než devíti tisíci hlasy umístil na horních příčkách v rámci Zlínského kraje.
ODS: Další premiér z Moravy?
Výrazný rozdíl mezi úspěšností v Čechách a na Moravě lze pozorovat u ODS, ve východní části republiky totiž dosáhli pouhých desíti mandátů z celkových třiceti čtyř. Právě ODS stane v čele pokusu o sestavení nové vlády dvou úspěšných opozičních bloků.
Je tak možné, že Česká republika bude mít dalšího předsedu vlády z Moravy, tentokrát v osobě bývalého rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy. Ten také dosáhl vůbec nejvyššího počtu preferenčních hlasů na Moravě – přes třicet osm tisíc. Stane se tak nástupcem Mirka Topolánka, Petra Nečase či Bohuslava Sobotky.
SPD: Neúspěch Okamurova tahu
Hnutí SPD Tomia Okamury dosáhla na celkem devět mandátů. Třetina pocházela z Moravskoslezského kraje, kde kandidoval samotný předseda Tomio Okamura, který jinak žije v Praze. Tento volební tah ale SPD příliš nevyšel. Okamura v rámci kraje dokonce neměl ani nejvyšší počet preferenčních hlasů. O něco více získal hejtman Ivo Vondrák z ANO (téměř osmnáct tisíc).
TOP 09: Na chvostu opozičních koalic
O poznání horší výsledek zaznamenala TOP 09, která na Moravě získala přísně vzato pouze jediný mandát. Úspěchu Vlastimila Válka z Brna pomohl vysoký počet preferenčních hlasů (téměř osmnáct tisíc).
Strana se tak zde ocitla na chvostu opozičních koalic. Ještě hůře jsou na tom ovšem Piráti, kteří nezískali jediný mandát. Neuspěl tak například ani dosavadní poslanec Radek Holomčík, byť obdržel sedm tisíc preferenčních hlasů.
Moravské strany: mírný vzestup
Voleb se zúčastnilo celkem dvacet dva uskupení, uspěla jen čtyři. Vstupu do Poslanecké sněmovny se nejvíce přiblížila ČSSD a hnutí Přísaha. Za historický okamžik lze označit vypadnutí komunistické strany, která v tuzemském parlamentu figurovala téměř nepřetržitě sto let.
Po jedenácti letech se do sněmovního volebního klání zapojily také strany otevřeně se hlásící k Moravě. Oproti volbám v roce 2010 dokonce zaznamenaly mírný nárůst podpory. Strana Moravané získala celkem přes čtrnáct tisíc hlasů. Poprvé kandidovalo také Moravské zemské hnutí, které podpořilo svým hlasem přibližně šestnáct set občanů. Na kandidátce Koruny České (přes osm a půl tisíce hlasů) se objevili zástupci vznikajícího uskupení Morava 1918.
Území Moravy také zasahuje Pardubický (Svitavsko) a Jihočeský kraj (Dačicko).
Autor: pjk, foto: koalice SPOLU
Související články
Ve vedení Sněmovny chybí Morava a Slezsko, dominuje Praha. Vládě vévodí Brno
Poslanecký slib složil v kroji. Morava není jen o folkloru, říká Jiří Horák
ANKETA: Jaký mají kandidáti do Poslanecké sněmovny vztah k Moravě? Ptali jsme se za vás
PŘEHLEDNĚ: Kandidátky do sněmovních voleb uzavřeny. Kdo kandiduje u vás?
Aniž bych fandil kterékoli straně barikády. Kdyby Babiš vytvořil s čssd a ksčm taky koalici tak by to s Okamurou dohromady nejspíš dali. Ale pro Moravu je to jedno.
Mírný vzestup moravských stran je potěšující. cca16000. To už nebylo hodně dlouho. Oproti posledním 11000 je to velký vzestup. Ukazuje se že rozdělení strany asi pomohlo. I když od MZH jsem čekal trochu víc. Ale nevadí. Začínají. Chtělo by to pomoci Moravě 1918. A bude to zase trochu lepší. Asi bude třeba širší moravské politické scény.
Smyslem širší politické scény je, aby se moravský volič v něčem našel a nevolil české politické strany. Čím více stran tím lépe. Až se vytvoří stabilní moravská politická scéna, pak bude možno uvažovat o možných redukcích nebo koalicích.
Úplně přesně je to Moravané 14285 hlasů (0,26%) a Moravské zemské hnutí 1648 hlasů (0,03%).
Koalice je vždy možná, i u stran s tak rozdílnými programy jako jsou KDU-ČSL a ODS / Top 09 = letošní koalice SPOLU.
Podle mého skromného názoru se lidovci spojí třeba s čertem.
Co se lidovců týče. Počet mandátů zcela realisticky odpovídá jejich skutečné síle ve společnosti. Už chápu proč jsou koalice podvodem na voliče.
Žádné velké programové rozdíly v té koalici nejsou, nevím, kde jste na to přišel. KDU je středová strana, ostatní dvě dejme tomu liberálně-konzervativní pravý střed.
“KDU je středová strana” … to je řečeno velmi kulantně.
Ve skutečnosti jde o skupinu, která se otáčí podle aktuálně převládajících politických větrů a hbitě se přikloní k tomu směru, odkud jí plynou největší výhody.
—
“Nehledě na to, že zastávám názor, že naše politika je opravdu dosti nečitelná pro občany, kteří nejsou křesťany anebo nejsou přímo v KDU-ČSL, ale i pro některé z nás. Neustálé hledání nějakého koncensu a neříkání jasně a přesně, co chceme, se lidem nelíbí. I když tato politika jistě držela na uzdě jak soc. dem tak ODS, ale většina lidí to tak nechápala a chápat nebude.”
Cituji lidovce Jaroslava Hadravu, viz https://www.kdu.cz/aktualne/archiv/2010/namet
—
“Profilující vlastností lidovců je, a to nejen dle mnohých politologů, oportunismus, který tato partaj vyjevuje od svého vzniku, po celou dobu své existence, snaha vyjít s každým, být u všeho, předurčuje ale pouze do role nevěrohodného amorálního subjektu, který místo stálého vyvolávání společenského nesváru, by měl spíše sedět tiše v koutku pravicové části politického spektra a modlit se, aby občané na jejich dosavadní politickou angažovanost raději zapomněli.”
https://www.parlamentnilisty.cz/profily/PhDr-Ing-Mgr-et-Mgr-Jiri-Valenta-DBA-1393/clanek/Lidovci-nutkani-revanse-a-jejich-historicka-slepota-114518
Píšu o programu, ne o jistých stereotypech chování lídrů KDU. Co plká Valenta ve svých PL je mi jedno, právě proto, že jsou lidovci středová strana, tak toho využívají ke vstupům do levo-středových, pravo-středových i čistě pravicových vlád. Stejně postupuje třeba liberální FDP v Německu.
Níže zmiňovaný Jiří Valenta je jiná osoba, než Ivo Valenta.
Počet hlasů 16000 je počet voličů, pro které je téma Moravy dominantní politický požadavek. Ostatní volili strany, které oslovují voliče s jinými tématy. Např. letos to bylo Babiš ano/ne.
Jinými slovy, dokud nějaká promoravská strana nebude vnímána voliči jako strana nabízející řešení každodenních problémů a potřeb, nemá šanci na úspěch. Téma Moravy prostě nestačí. Je to běh na dlouhou trať, ale myslím, že jiná cesta není. Podobně se ze dna dlouholetým úsilím vypracovala Skotská národní strana.
Ano, ale proto jich musí být víc. Různá témata nabízí různá řešení. Dvě asi nestačí. A pravděpodobně by i v těchto stranách takto nebyli schopni takový program sestavit.
Například já osobně mám problém vybrat si i z těchto tří. Ani jedna není úplně to ono.
Politika není nedělní škola, připomíná spíše žumpu. Pokud se podívám na všechny ty koaliční slepence ( nemyslím jenom Spolu nebo Pirstan ) tak bych psM zase tak moc nevyčítal ,že v předešlém chtěli za pomocí SPD něco urvat. Přesto jsem rád, ze na Moravě je z čeho vybírat a strany kandidují za Moravu a bez koalic s některou z pragostran. Doufám ,že i Morava 1918 ( pokud se stane stranou ) půjde vlastní cestou bez korunované české politiky . Široká MORAVSKÁ KOALICE by ovšem byla ku prospěchu všech.
Už před volbami tady zaznívalo, že tříštění sil pro Moravu je neproduktivní. Ale stále máme rezervy. I při vysoké volební účasti 65,43% zůstává z počtu 8 275 752 voličů zapsaných ve volebních seznamech ještě 2 860 928 občanů, kteří se voleb nezúčastnili.
Zajímavé bude srovnání kolik lidí se přihlásilo k moravské národnosti kde nejvíce kde nejméně a porovnat s volbama .
U obou kandidujících moravských stran, i u vznikající M1918, kandidující v rámci strany KČ, je také zjevné, že jejich potenciální voliči preferovali účast v tzv. referendu o pokračování “koalice” ANO-ČSSD-SPD-KSČM. Mnozí měli strach z pokračování této “koalice” a tak raději to házeli SPOLU nebo STANu, aby jejich hlas tzv. nepropadl. Ale hlas pro jakoukoliv stranu s pragocentristickým programem, a to i tak fakticky moravské straně, jakou jsou Lidovci, je ztracený dvakrát – jednou proto, že nebyl dán za zájmy Moravy a podruhé proto, že byl dán za zájmy našich kolonizátorů. Nyní je už dobře známo, že potenciální premiér “z Brna” dává nepokrytě najevo, že problém Moravy považuje za marginální a že jej “jeho” strana ODS i celá koalice včetně Lidovců a STANU odklání s odůvodněním, že, jako obvykle, “není na pořadu dne”.
Ano, potenciální premiér může být z Brna, stejně tak šéfka nejsilnějšího poslaneckého klubu bude z Brna, možná i ministr zdravotnictví bude z Brna a vicepremiér z Přerova. K nim jako bonus již funguje primátor pražský ze Slavičína. Potíž je v tom, že ti lidé se považují přinejlepším za „ Čechy z Moravy “ a nic víc.
Mohou se dokonce považovat i za Moravany z Moravy, ale v Praze dávají zásadně přednost vlastním mocenským zájmům před zájmy své rodné země Moravy. To vše obdobně, jako se tak chovali poslanci říšské rady za korunní země Čechy, Moravu, Slezsko a Uhry ve Vídni. Dokud nenastal zmatek světové války a bylo pak pro ně výhodnější rychle se přimknout k “mužům října” a trojici “revolucionářů” v čele s tatíčkem Masarykem.
Lidovci jsou stranou se silnou základnou na Moravě, ale v žádném případě moravskou stranou. Plně podepisuji slova expředsedy Moravanů pana Novotného o Farizejských hadech. Starší si jistě vzpomenou na “Lux na tři”.