Příběhy moravské historie: Šla Marie Terezie moravské šlechtičně za kmotru?

Maria Walburga von Harrach

O jaké moravské šlechtičně je řeč?  No přece o hraběnce Walburze Harrach z Kunvaldu, dnešního Kunína. Zprávu o tom, že kmotrou hraběnky je panovnice Marie Terezie, rozšířil kunínský farář Josef Axmann, který ji měl od Fridricha Schindlera, adoptivního vnuka a dědice hraběnky Walburgy. Podívejme se tedy, co je na této tradované historce pravdy.

Samotný křest hraběnky se odehrál ve farním kostele sv. Jakuba v Brně a to 22. října roku 1762. V matrice křtů jsou jména rodičů, hraběte Františka Xavera Harracha a říšské hraběnky Rebeky z Hohenemsu, a kmotrů, podle kterých dostala jméno: babičky Marie Walburgy, hraběnky z Hohenemsu, otcova strýce hraběte Jana Josefa Harracha, prezidenta dvorské válečné rady a komtura Řádu německých rytířů a nakonec hraběte Františka Kolowrata – Krakowského, maltézského rytíře a pevnostního velitele Brna a Moravy. Dívka byla pokřtěna v domácí kapli paláce hrabat ze Sinzendorfu na Zelném trhu. Palác již nestojí, ale je zachycen naproti Redutě na kvašové kresbě Josefa Maserleho z roku 1768. Kde se narodila, je trochu záhadou, mohl to být i nedaleký palác knížat Dietrichsteinů, příbuzných otce Walburgy. Jeho bratr Arnošt Kvido byl totiž manželem Josefy z Dietrichsteina.

Josef Maserle, Zelný trh, 1768

Jak již bylo napsáno, historku o kmotře Marii Terezii poprvé použil Fridrich Schindler a prostřednictvím faráře z Kunína doputovala k baronu Josefu Bergmannovi, řediteli císařských sbírek na hradě Ambras. Ten se rozhodl sepsat monografii o starodávném rodu hrabat z Hohenemsu, jehož posledním potomkem po matce byla hraběnka Walburga. Když hraběnka roku 1828 zemřela, sepsaly se pozůstalostní předměty na kunínském zámku. Mezi jinými i drahocenný servis, který měla Walburga při křtu dostat od panovnice. Jak takový servis vypadal ? Skříňka s mosazným kováním, hedvábným polstrováním a zlacenými malbami obsahovala tác, čajovou a kávovou konvici, dva polévkové poháry, cukřenku, misku na smetanu, dva šálky na kávu a k nim tácky a lžičky. Pokud Walburga kdy servis dostala, tak s rodinou Schindlerů zmizel v Rakousku.

Tam se také našly dva obrazy Marie Terezie a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského. Je na nich připsáno, že se jedná o svatební dar císařského páru rodičům Walburgy. Obrazy jsou součástí pozůstalosti rodiny Schindlerů z Kuneweldu a dostaly se po roce 1861 na zámek v Kuníně a po jeho prodeji landkraběti Ernstu Egonovi z Fürstenberga do rakouských Korutan, kam se rodina odstěhovala. Poslední členka tohoto rodu zemřela v roku 2015 po přeslici a do poslední chvíle věřila tomu, že obrazy jsou dary Marie Terezie malé Walburze.

Přečtěte si  Výstava v Olomouci láká na výbušnou minulost Moravy a Slezska
Křest, Maria Walburga,22.10.1762, kostel sv. Jakuba, Brno

Po smrti svých dětí založila filantropický ústav pro chudé

Ať již je to s kmotrovstvím Marie Terezie tak či onak, pravdou zůstavá, že Marie Walburga byla pozoruhodná, vzdělaná a sečtělá žena s nelehkým osudem. Nejen, že se jí rozpadlo manželství s Klementem Aloisem z Waldburgu – Zeilu, ale navíc jí krátce po sobě zemřely tři malé děti: Franz Xaver ve věku necelých dvou let, roční Maria Charlotte a dvouroční Maria Amalia. Zbyl jí syn Franz Karl, který ale odešel s otcem na zámek do bavorského Zeilu, kde v osmnácti letech zemřel po pádu z koně. Walburga poté v Kuníně založila moderní filantropický ústav, který vyučoval a vychovával chudé děti z jejího panství v duchu Komenského náboženské snášenlivosti a tolerance. Své mládí v tomto ústavu trávil i pozdější historik František Palacký.

Hraběnka Marie Walburga z Waldburgu – Zeilu dožila na kunínském zámku téměř nehybná, postižena Pagetovou nemocí. Když se císařský rada Bergmann obrátil na kunínského faráře Josefa Axmanna, aby podal zprávu o hraběnčině životě, tak napsal: „ Žila, jak ze všeho vysvítá, v ideálním světě a chtěla lidi mít takové, jací měli být, jaké je nacházela ve své četbě líčené v románech, ne jací ve skutečnosti jsou. “

Gustav Alfons Schindler, zámek Kunín, rok 1820

Autor: red Zdroj: GHI, časopis Poodří Zdroj foto: Pinterest, Archaia Brno, obec Bělotín

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*