V Těšanech obnovují náhrobek Maryši, v Divákách otevřeli památník Mrštíků

Náhrobek těšanských rodáků, jejichž životy posloužily jako inspirace pro drama Maryša.

AKTUALIZOVÁNO

V Těšanech na Brněnsku se pustili do oprav náhrobků rodiny Turkovy a rodiny Petlákovy, ve kterých jsou uložené ostatky osob, které byly předlohou bratrům Mrštíkovým k napsání dramatu Maryša. Obec se také rozhodla investovat do opravy náhrobku rodiny Karažiové.

„Velmi si vážíme toho, že dle osob, které opravdu v Těšanech žily, vzniklo jedno z nejznámějších dramat. Maryša se na divadelních prknech hraje dodnes a my chceme, aby nejen návštěvníci Těšan, ale také místní vnímali, jak významné je pro obec místo, kde jsou ostatky našich rodáků uloženy,“ vysvětluje starosta obce Miroslav Zborovský, proč se obec na pomezí Brněnska a Hanáckého Slovácka rozhodla investovat do tohoto projektu částku téměř čtyři sta tisíc korun. “Také náhrobek rodiny Karažiové patří mezi dominanty místního hřbitova a věřím, že po zrestaurování bude vyhledávanou památkou,” dodal starosta.

Za náhrobkem stál otec architekta Loose

Při opravách náhrobku Karažiových se navíc přišlo na jednu zajímavost. „V průběhu restaurování jsem si všiml již značně poškozeného nápisu A. LOOS. S největší pravděpodobností jde o podpis slavné kamenosochařské dílny Adolfa Loose, který byl otcem ještě slavnějšího světového architekta Adolfa Loose mladšího,” přiblížil restaurátor Dominik Fiala. Adolf Loos starší (1829-1879) založil roku 1860 vlastní kamenickou dílnu, která se věnovala ve velké míře funerální architektuře.

Snímky z restaurování náhrobků

Kvůli špatnému podloží a havarijnímu stavu bylo nutné náhrobky opatrně rozebrat a vytvořit nový betonový základ. Následovala náročná etapa čištění, kdy se v průběhu času na náhrobcích postupně objevily různé druhy znečištění. „Bylo třeba řešit staré tmely a spárování, biologické napadení, mastné fleky, korozivní produkty z nevhodných barev či kovových prvků, různé krusty atd. Čištění trvalo déle než měsíc, a to především kvůli bílým mramorům, které je třeba čistit velmi citlivě, aby nedošlo k nevratnému poškození,” doplnil Fiala.

Všechny kameny, kromě leštěné žuly, vykazovaly značnou povrchovou korozi, a proto je bylo třeba hloubkově zpevnit. Tímto zásahem se podle vedení obce výrazně prodlouží životnost kamenů. Po těchto provedených krocích proběhne ještě injektáž a lepení trhlin, a doplnění chybějící modelace. Následně se pomníky opět sestaví na nové základy, jednotlivé bloky se vyspárují a obnoví se čitelnost písma. Na závěr bude povrch ošetřen hydrofobizací, která prodlouží životnost díla i restaurátorského zásahu. “Celý proces je tedy hospodárný komplexní restaurátorský zásah, jehož kvalitu zaručují nejlepší možné materiály a technologické postupy,” dodal restaurátor.

Památník bratří Mrštíků otevřel po rekonstrukci

V nedalekých Divákách se také po třech letech otevřela kulturní instituce zaměřená přímo na autory dramatu Maryša. Památník bratří Mrštíků obnovil svůj provoz po kompletní rekonstrukci.

Budova muzea se nacházela v havarijním stavu a vyžadovala obnovu. Zmodernizovat potřebovaly také expozice. Náklady přesáhly 6 milionů korun. O rekonstrukci jsme už dříve psali v tomto článku.

Námět dramatu Maryša ze života moravského venkova měl být původně zpracován jako román, Mrštíkové se však rozhodli pro formu divadelní hry. Prostředí děje bylo inspirováno obcí Těšany na hanáckém Slovácku. Bratři Alois a Vilém Mrštíkové pocházející z Jimramova na západě Moravy jsou také autory rozsáhlého románu Rok na vsi s podtitulem Kronika moravského venkova.

Zdroj: obec Těšany, foto: Blanca Surisová

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*