Vznikla desková hra o jedné z nejzáhadnějších moravských jeskyní. Odhalte tajemství Býčí skály

Býčí skála patří mez nejznámější a také nejtajemnější jeskyně Moravy. V útrobách skalního masivu se skrývá rozsáhlý labyrint chodeb a bylo zde učiněno také mnoho velkých archeologických objevů. Manželé Pernesovi přišli s nápadem, přiblížit dospělým i dětem objevovaní jeskyní formou dobrodružné deskové hry. Pozvali jsme k rohovoru autora hry Jakuba Pernes, aby nám pověděl o této pozoruhodné hře více.

Proč zrovna Býčí skála? Jak jste se dostal k tvorbě hry s tématem průzkum jeskyní?

Když se řekne Moravský kras, většině lidí se krom Macochy a Punkevek vybaví právě Býčí skála. Pro mě to začalo tím, že se v Muzeu Blanenska připravovala expozice o objevování Moravského krasu. S muzeem dlouhodobě spolupracuju a moje manželka Daniela tam pracuje jako muzejní pedagožka. A jednoho dne zazněla otázka: “Uměl bys vyrobit hru o objevování jeskyní, kterou si budou moct zahrát návštěvníci, co přijdou do muzea?” A jako milovníkovi deskových her mi okamžitě začalo v hlavě šrotovat, jak by taková hra mohla vypadat. Kamarád jeskyňář mě nedlouho předtím vzal na prohlídku Býčí skály, která běžně návštěvníkům přístupná není. Sice jsem se nemusel nikde plazit ani lézt po čtyřech, ale přesto to byl zážitek, který mě inspiroval. A chtěl jsem hráčům zprostředkovat ten pocit objevování neznámého podzemí.

Jak vlastně tvorba takové hry probíhá a jak dlouho to trvá?

Je to kreativní proces – na začátku je spousta různých nápadů a motivů, které postupně zapadají do sebe. Nejprve jsem si určil hlavní mechaniky – jeskyně se skládá z šestiúhelníků – hexů – a hráči musí jeskyni poskládat tak, aby chodby na sebe správně navazovaly. Úzká na úzkou a široká na širokou. Pak už se přidávaly další mechaniky hry, doma na tiskárně jsem si vytiskl první maketu hry a pozval několik kamarádů, abychom si ji zkusili zahrát. Hned po prvních pár hrách bylo jasné, co chybí a co přebývá a tak jsem si opět sedl a pravidla přepracoval. Tohle se několikrát opakovalo než jsem měl pocit, že vše funguje, dobře odsýpá a hráče to baví. A pak přišla na řadu tvorba grafické podoby. Měl jsem to štěstí, že jsem nemusel nikde hledal ilustrátora a vysvětlovat mu, co bych si představoval. Daniela je nesmírně talentovaná výtvarnice a po večerech bez velkých obtíží nakreslila všechny hexy a kartičky ve hře. Já jsem je potom v počítači upravil do jejich finální podoby. Celkově od prvního nápadu do první muzejní verze hry to trvalo několik měsíců.

Jeskyně Býčí skála je zajímavá nejen pro speleology, ale také pro historiky a archeology, o čem je hra víc, o průzkumu jeskyň nebo hledání historických nálezů?

Chtěl jsem, aby tam bylo obojí, protože obojí je součástí jeskynního bádání. Při tvorbě hry jsem vytrvale otravoval kolegy z muzea, abychom společně dali dohromady příklady nálezů, které se v jeskyních Moravského krasu našly. Hráči tak mohou při objevování své jeskyně najít třeba mincovní poklad, jeskynní malby, kosti vyhynulých zvířat a samozřejmě známého býčka. Daniela tyto nálezy věrně ilustrovala podle podkladů kolegy archeologa a přírodovědce. Jeskynní chodby pak nesou názvy opravdových podzemních prostor z různých jeskyní krasu – hráči objeví například Dóm chaosu, Stříbrnou chodbu, Pohádkovou síň, Bludiště a mnoho dalších.

Pro koho je hra určena, na koho jste myslel při jejím vymýšlení?

Cílovou skupinou byly původně především dětské kolektivy, které si hru budou moci zahrát v muzeu v herně. Rozdělí se do čtyř skupin a každá se zhostí role jednoho z badatelů. Během hry si udělají představu, jak může takové objevování jeskyně vypadat a zároveň se něco dozví o historických nálezech. Pravidla musela být tím pádem jednoduchá, aby to děti hned pochopily a mohly hrát. Ukázalo se však, že ač je hra snadno přístupná, dospělé baví úplně stejně. Návštěvníci se ptali, jestli jde hru někde koupit, a přátelé mi pravidelně říkali, ať hru z muzea na víkend půjčím, že si zahrajeme. A tak jsme se s ředitelkou muzea Pavlínou Komínkovou rozhodli, že zkusíme hru vydat i v krabicové verzi. Já jsem na základě připomínek mnoha dalších hráčů opět upravil a doplnil pravidla a oslovili jsme firmu Efko, jestli by neměli o vydání hry zájem. A měli.

Čím je hra jiná oproti dalším podobným deskovým hrám?

Hra je svižná a kompetitivní. Herní kolo netrvá dlouho a hráči na sebe dlouho nečekají. Zároveň jsou ve hře mechaniky, jak uškodit protihráčům – jejich chodba může náhle skončit slepou chodbou, může dojít k jeskynnímu závalu a cenné nálezy z naleziště může někdo ukrást. I tato soutěživost je inspirovaná reálnými příběhy badatelů z Moravského krasu, kteří spolu soupeřili o věhlas.

Podobnost s dnes již legendárními Osadníky z Katanu je především ve využití herních hexů. Herní mechaniky jsou úplně jiné, tam by spíš bylo na místě srovnání třeba s Carcassone, kde hráči také tvoří herní plán přikládáním polí. Při tvorbě jsem se však neinspiroval žádnou konkrétní hrou, spíš jsem přemýšlel, co bych si sám rád zahrál. Co podle mě hru výrazně odlišuje od jiných deskovek je její grafické provedení. Hry všeobecně bývají hodně barevné až komiksové. My jsme chtěli, aby hra vypadala jako opravdová mapa jeskyně na zahnědlém papíru a nálezy pak jako nákresy, které si mohl některý z badatelů načrtnout do zápisníku při kopání.

Máte už ohlasy od hráčů? Co na hru říkají?

Zatím mám ohlasy hlavně od kamarádů, kteří hru teď hráli poprvé. Mám pocit, že všechny baví především si ve hře vzájemně škodit. Hra vyšla v polovině prosince a většina lidí si ji kupovala pod stromeček, takže herní ohlasy se ke mě ještě nedostaly. Ale spoustu lidí psalo, že má radost, že vyšla domácí hra – vymyšlená, nakreslená i vyrobená u nás.

Kde se dá hra koupit a kolik stojí?

Hru prodává Efko na svém eshopu a Muzeum Blanenska buď na eshopu nebo přímo na zámku. Pak jde hra koupit ve všech obchodech, se kterými Efko spolupracuje. Doporučená prodejní cena je 499, ale viděl jsem, že někteří prodejci na internetu ji mají i levněji.

Býčí skála je jednou z nejznámějších a zároveň nejtajemnějších jeskyní Moravského krasu. Přestože se tak nazývá již od středověku, proslavila se světoznámým nálezem bronzového býčka v roce 1869. A o tři roky později v ní Jindřich Wankel objevil významné halštatské pohřebiště, kde se nalezlo přes čtyřicet koster. Díky tomuto nálezu byla později udělána rekonstrukce tzv. princezny z Býčí skály. Mezi dalšími badateli, kteří Býčí skálu zkoumali, byl prof. dr. Karel Absolon, který zde objevil pozůstatky osídlení lovců koní a sobů. 

Autor: red Foto: J. Pernes, archiv