FEJETON: Hledání kořenů

Právě probíhající Archeologické léto přispívá k seznámení veřejnost s naší bohatou národní minulostí i s nejnovějšími poznatky vědy historické i archeologické. Do tohoto obrazu zapadají i akce pořádané přáteli místních dějin, které podporují silný osobní vztah k místu, regionu a potažmo i národu.

K takovým patří i laičtí archeologové, kteří neúnavným pátráním po lesích, polích i v okolí původních cest sběrem shromažďují zapadlé fragmenty místních dějin. Na jižní Moravě se mezi ně výrazně zapsali badatelé pocházejících ze slováckých obcí v okolí vrchu Náklo, na němž členové, přátelé a sousedé, volné to sdružení příznivců cyrilometodějské tradice a Velké Moravy, budují již bezmála 20 let významné místo pro červencové cyrilometodějské pouti i další sousedská setkání během roku.

Během uplynulých dvou desetiletí vzniklo na Nákle kolem místní cesty upravené prostranství, jehož dominantou byl léta Liliový kříž. Nedávno pak místo ožilo řadou dalších soch, u vstupu velkým dřevěným křížem s Ukřižovaným, několika informačními tabulemi, velkým ohništěm a přístřeškem pro posezení během nepřízně počasí.  Z návrší je přirozený a nádherný výhled do okolní krajiny, jíž na severu dominuje Strážovský kopec, místními nazývaný také Veselý nebo Babí lom.

Kromě moderně pojatého sousoší svatých soluňských bratří stojí na prostranství nejen socha franského kupce Sáma, ale také sochy velkomoravského knížete Rostislava a krále Svatopluka. K nim v minulém roce přibyla socha velkomoravské princezny Dobroslavy, v dalekém Španělsku uctívané světice se jménem Eurosie nebo Orosie. Dle legendy žila v letech 864 až 880 a jejím otcem byl český kníže Mojslav, zmiňovaný Fuldskými letopisy k roku 872. Brzy osiřela a byla vychována na Levém Hradci knížetem Bořivojem a sv. Ludmilou.

Na žádost papeže Jana VIII. ji doporučil sv. Metoděj za nevěstu syna navarrského krále Fortunia I. U města Yebra de Basa v pyrejských horách byl její svatební průvod přepaden Maury a jejich velitel Aben Lupo požádal Dobroslavu o ruku. Ta nabídku odmítla a zemřela. Její ostatky byly roku 882 uloženy v katedrále města Jaca a část ve městě Yebra. Prohlášena za svatou byla již ve středověku. Princezna Její svatořečení bylo uznáno papežem Lvem XIII. v roce 1902. Dobroslava se stala patronkou vinařů a ochránkyní před nepřízní počasí. V rámci hledání kořenů, které na Náklu určitě najdete, se s životem princezny Dobroslavy léta mohli seznámit dětští návštěvníci hradiště v Mikulčicích. K programu byly vydány hezké omalovánky. Koncem září roku 2022 byla sv. Dobroslava zapsána do seznamu českých a moravských svatých. Pro Náklo sochu svaté Dobroslavy z božanského pískovce vytesal sochař a řezbář Jiří Šťastný z blízkých Ratíškovic. Jejího odhalení na návrší se v červenci roku 2022 zúčastnil i španělský konzul v České republice.

Přečtěte si  FEJETON: Janíček

Autor: František Synek Foto: archiv autora

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*