FEJETON: Maxima culpa

V těchto dnech uplynulo deset let od okamžiku, kdy zaměstnanci památníku Velké Moravy v Mikulčicích ve spolupráci s archeology z tamního vědeckého a badatelského centra rozebrali před rekonstrukcí návštěvnického pavilonu I a v krabicích do depozitářů uložili stálou archeologickou expozici, kterou celá desetiletí obdivovali návštěvníci a jíž dominovaly dva dubové čluny dlabanky…

Uplynulo 18 měsíců a v květnu 2015 představitelé kraje i muzea v Hodoníně s velkou slávou stříhali pásku nové moderní budovy návštěvnického centra! Mlčky přitom přešli skutečnost, že v nové budově zeje za zamčenými dveřmi prázdný výstavní sál! V něm zůstaly po dobu celé stavby (a bohužel i další následující léta!) dva přes tisíc let staré, odborně zakonzervované vzácné dřevěné doklady umu našich předků. Podobně tiše a opatrně se k neexistující nové archeologické expozici stavěli stejní představitelé kraje a muzea o tři léta později při slavnosti otevření mostu přes řeku Moravu, propojující památník se jedinečnou velkomoravskou stavební památkou stojící u slovenských Kopčan…

To vše přesto, že první odborný námět na novou stálou expozici byl zpracován již v roce 2009. Druhý podrobnější v roce 2013. Technický scénář v roce 2015. Výběr sbírkových předmětů byl dokončen v roce 2018. Výroba replik šperků a zbraní byla zadána v roce 2021 a je realizováno! Ovšem výsledkem je stále jen prázdnotou zející prostora pod vyhlídkovou věží uvnitř mikulčického pavilonu i beznaděj z nevývoje situace v mé mysli znalce dávné historie moravské i mnohých návštěvníků!!!

To vše v období, kdy byly otevřeny nové, moderní a nadčasové archeologické expozice z časů Velké Moravy v dalších centrech našich slavných dějin – v Modré nedaleko Velehradu, ve Starém Městě u Hradiště a na Pohansku u Břeclavi. Přitom mikulčický archeologický turistický areál, naše největší a nejvýznamnější velkomoravské naleziště, které před covidem navštěvovalo ročně až 60 tisíc hostů a do jehož revitalizace bylo v  letech 2007 až 2019 vloženo přes 200 milionů korun, opomíjením realizace nové stálé expozice z tohoto důvodu trvale ztrácí na své edukační a výpovědní hodnotě i návštěvnické přitažlivosti! Jak dokazují příklady odjinud, vinen není covid ani léta nedostatku! Je vina v malém zájmu vedoucích představitelů kultury kraje, hodonínského muzea i památníku? Mohu se mýlit… Ovšem sál je již deset let trvale prázdný! Čí je velká vina? Cuius maxima culpa est?

Přečtěte si  FEJETON: Janíček

Ze vzdáleného pohledu již nezainteresovaného občana mohu mít informace neúplné. Skutečnost desetileté absence nové expozice je však evidentní! Strachuji se! Zůstane stejná situace i v dalších letech?  Mám právo se ptát proč a čí vinou se takto děje!? Myslím, že by měla skončit doba tichého obcházení tohoto problému a přijít doba adekvátního řešení! Už je čas! Už je nejvyšší čas…!

Autor: František Synek Foto: archiv autora

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.

Doporučujeme


1 Comment

  1. Kdo ví? Možná se v Mikulčicích ukládají exponáty do depositu, aby nebyla veřejně prezentována historie Moravy.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*