Promarněná šance

V loňském roce uplynulo 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech. Jednalo se o významnou událost, kterou by jiné evropské národy, případně celé státy, náležitě oslavily a připomněly si tak svou identitu i bohatost svých kulturních kořenů. A co v našem případě? Bylo toto výročí náležitě připomenuto? Byly oslavy této významné události adekvátně využity k podpoře historického a kulturního odkazu našich dávných předků? Více v aktuálním zamyšlení Františka Synka.


Psal se rok 822 našeho letopočtu, když (alespoň dle jedinečné letopisecké písemné zmínky) vstoupili na evropskou scénu Moravané! Byli vyjmenováni mezi zástupci kmenů, jejichž představitelé se zúčastnili sněmu ve Frankfurtu, svolaném císařem Ludvíkem I. Celkem podrobně nás o tom informuje Letopis království Franků. Od zde také jmenovaných Čechů, Kteří byli v roce 817 jmenování v listině Rozdělení impéria jako součást císařství Franků, Moravané zastupovali – dle názoru historiků – zformovanou državu rozsáhlých a sjednocených kmenových území s opevněnými hradišti, jednoznačně vně impéria, kolem toků řek Moravy, Dyje a částečně i Odry. Někdy jsou tato území označována jako Stará Morava v protiváze ke Knížectví nitranskému.

Mikulčice v 9. století

Rok 2022 byl pro dnešní obyvatele historicky jedinečné historické Země moravskoslezské neopakovatelnou příležitostí projevit svou příslušnost, hrdost i povědomí! Přestože jsem po celý rok bedlivě sledoval kulturní a osvětové akce, k tomuto významnému datu se jich přihlásilo velmi málo. Větší jsem zaznamenal jen v Brně! Stranou aktivit zůstala všechna archeologická pracoviště a naleziště, to největší – na Valech v Mikulčicích, nevyjímaje! Domnívám se, že to byla ze strany Moravanů a Moravy promarněná šance. Šance připomenout veřejnosti jedinečnou dějinnou událost důstojně, možná i okázale! Proč se tak stalo? Nepotřebujeme svoji minulost? Jsme k ní lhostejní? Jsme natolik zatvrzelí a ke kořenům slepí, že je odmítáme, že se k nim – ze studu?, z lenosti a povrchnosti? nebo jen z důvodů vlastní nevyzrálosti nehlásíme?

Příkladem neochoty uchopit a vyzvednout velikost historického odkazu Moravanů mohou být i další příklady. Již celých deset let se plánuje, připravuje, ale nerealizuje stálá moderní archeologická expozice v novém – v roce 2015 otevřeném – pavilonu I Slovanského hradiště v Mikulčicích. Ta původní, jíž dominovaly dva starodávné čluny dlabanky, byla rozebrána na konci sezóny 2013. Od té doby odpovědní představitelé zřizovatele muzea i památníku jen jednají, plánují, odkládají a zase jednají! Na příklad v roce 2019 zástupci ministerstev a sousedních krajů ČR i SR, archeologové, představitelé obcí Mikulčice a Kopčany a osobností vědy historické usnesli, že roku 2022 bude nová expozice otevřena a budou-li příznivé podmínky, bude podán třetí – širší a společný návrh moravských a slovenských velkomoravských památek – na nominaci mezi Kulturní a přírodní památky UNESCO. V obou případech plány sežrala koza a nic nového a podstatného se neděje! Ovšem jinde, například v Archeoskanzenu Modrá čile připravují projekt Klenotnice! Pro velkomoravské Mikulčice tak platí pouze, že naděje umírá naposled…!

Přečtěte si  FEJETON: Zázrak poštovní

Velká škoda pro naše největší velkomoravské naleziště!

Autor a foto: František Synek

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.

Doporučujeme


5 Comments

  1. Vážená redakce, mohla byste oslovit autora tohoto fejetonu, zda by nám, naprostým laikům v oboru archeologie, nemohl v některém ze svých příštích textů odborně vysvětlit, když od roku 822 zjevně existují na Moravě písemně doložení Moravané, proč v archeologických nalezištích byli objevujeni jen samé ostatky blíže nespecifikovaných “Slovanů”, případně jakýchsi “Velkomoravanů”, kteří však (podle běžného základního a středního školství) všichni “zmizeli” v bahně a krvavých vřavách ranného středověku (to musel být holokaust horší jak za Hitlera). Kde se nám ti staří dobří normální Moravané skryli, že jsme ještě nenašli ani jeden hrob nějakého ranně středověkého Moravana? Vždyť ostatků tzv. “Čechů” bylo z té doby identifikovalo množství, přestože ještě několik staletí neexistovalo ani to slovo Čech. Jejich “praotec” se snad jmenoval Boemus, nebo se pletu?

  2. Pokud nebude obnovena moravská samospráva tak bude nadále Morava vymazávána a šance promarňovány. Češi nemají důvod nějak významně si připomínat moravskou minulost . Pouze jednota vedoucí k obnově zemské samosprávy a potlačení různých moravských animozit má šanci s tímto stavem pohnout . Pokud se ovšem odvoláváme na historii, tak si ji sami nepřekrucujme a neupravujme ( viz . některé tanečky kolem moravské vlajky ).

  3. Dobrý den,
    po delší době se zase ozývám. Nepatří to úplně zde, ale snad mi prominete.
    Nedávno vyšla taková tenká brožurka od pana Valenty

    “Morava zemský ráj nebo periferie Evropy”.

    Začal jsem ji číst a velmi se mi líbí. Ten člověk dost dobře popisuje důvody, proč krajské zřízení škodí rozvoji Moravy a proč je nutná zemská samospráva. Nevím jaký byl náklad, ale to by si měl každý člověk na Moravě přečíst. Snad by se konečně spoustě Moravanů “rozsvítilo” v hlavách.
    My co se zajímáme a v rámci svých možností se snažíme s tím něco dělat, tam nenalezneme nic nového, ale pro nezasvěceného je to špička, zatím neznám nic, co by ten problém tak jasně a srozumitelně popsalo. Skoro se to dá použít jako základ volebního programu moravských stran.
    Ale chci se zeptat? Ví někdo něco bližšího o tom pánovi?
    Děkuji

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*