V těchto dnech si připomínáme hrdinský čin skupiny parašutistů, z nichž mnozí byli členy Čsl. Orla, kteří vysláni z Velké Británie, provedli v Praze – Libni odvážný útok na říšského protektora R. Heydricha. Nacista útok, přes poskytnutou lékařskou péči, nepřežil. V Protektorátu Čechy a Morava nastal v dalších měsících roku 1942 odvetný teror, který svým životem zaplatili tisíce vlastenců.
I v této přetěžké době se však našli další a další obětaví lidé, kteří neváhali dát v šanc svůj život a svých rodin pro pomoc druhým. Jedním z takových příkladů může být balíková akce, kterou podporovali obyvatelé slováckých obcí kolem Kyjova, většinou členové zakázaných orelských jednot. Zachovaly se paměti jednoho z organizátorů, Františka Výlety (1896 – 1972), z nichž vyjímám: „Bylo to v září 1942, kdy z baráků, ohrady a přestupní boudy byla vytvořena velká věznice. Všichni jsme byli zvědavi, pro koho to asi bude, až, bylo tomu v úterý asi 14. září, byly přiváděny první transporty našich lidí. Srdce se nám trhalo úzkostí při pohledu na řvoucí gestapáky. Věděli jsme hned, kolik uhodilo. Lidé mladí, staří, páni, dělníci, zkrátka všichni byli přiváděni do svatoborského tábora. Při pohledu na zbědované lidi bylo nám velmi úzko. Avšak hned byla pohotově myšlenka: těmto trpícím našim lidem musíme pomoci.“ S využitím dělníků, zaměstnaných v táboře, hned vešli s internovanými v kontakt.
„Poměry byly hrozné“, popisuje události pamětník. „Ale přiblížily se svátky vánoční 1942, kdy bylo povoleno posílání balíků s jídlem. Tehdy jsme zahájili adresovou akci! Seznámil jsem se některými z řad internované inteligence, jako pan universitní profesor Otto Španiel, Ing. Mikulášek, prof. Louda, pan Čepek a jiní, kteří nám vypisovali adresy lid. Lístky jsme tajně pašovali ven z tábora a roznesli po vesnicích, aby naši lidi na určené adresy odeslali balíky. A lidé nás nezklamali. Bylo velmi radostným viděti celé zástupy lidí, tísnících se u pošty ve Svatobořicích a na nádraží, aby každý mohl svůj dárek odeslat. Za to jim patří srdečný dík.“
Z jiných zdrojů víme, že se brzy zapojili i občané ze sousedních Šardic, Hovoran, Stavěšic, Strážovic, Nenkovic, Želetic, Dražůvek, Ždánic, Věteřova, Lovčic, Skoronic, Vracova, Milotic, Vacenovic i z dalších obcí za Kyjovem, například z Ježova, Žádovic a Žarošic. „V takto rozšířené akci jsme slibně pokračovali, a tak se stalo, že jsme dodávali do tábora štyry sta i pět set balíků potravin týdně! Starali jsme se také o přenášení denních zpráv a pašování dopisů“, uvedl ve své zprávě dávný pamětník.
Neskutečně statečný čin parašutistů i odvahu a dar samaritánství předků si současní členové Orla župy Šilingrovy připomínají každý rok branně-sportovní akcí s názvem Anthropoid. I tak se mladí členové orelských jednot učí znát naše dějiny, poznávat život svých předků i znát sebe sama!
Autor: František Synek Foto: archiv autora
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.
Buďte první kdo přidá komentář