Počet slepic v klecích klesá, spotřebitelé ale řeší hlavně cenu vajec

prof. Martina Lichovníková z Mendelovy univerzity v Brně

Zákon o zákazu klecového chovu slepic sice vejde v účinnost od roku 2027, řada chovatelů se ale situaci přizpůsobuje už nyní. Přechází k alternativním systémům chovu, především k volnému ustájení ve voliérách. Téměř všechny obchodní řetězce avizovaly konec prodeje vejcí z klecových chovů v nejbližších letech. U spotřebitelů ale stále hraje prim cena, upozornila Martina Lichovníková z Mendelovy univerzity.

Podle odbornice z brněnské univerzity se podíl slepic chovaných v klecích oproti alternativním systémům dlouhodobě snižuje. Aktuálně jde přibližně o tři čtvrtiny slepic v rámci registrovaných chovů. „Drůbežáři nemají moc na výběr, pokud budou chtít na trh uvádět vejce přes obchodní řetězce, musí technologie vyměnit. Někteří svou činnost ukončují úplně,” popsala situaci Lichovníková.

Tato změna už teď vede ke zdražení vajec. V některých obchodních řetězcích levná vejce z klecí označená číslem 3 nejsou k dostání. „Pokud obchodní řetězce avizovaly, ovšem nezávazně, že vejce z klecí nebudou prodávat, neměly by čistě teoreticky fungovat ani zvýšené dovozy levných vajec. Zakázat dovoz vajec z klecí například z Polska nemůžeme, protože by se jednalo o porušení pravidel jednotného trhu EU,” upozornila Lichovníková, podle které můžeme do budoucna spíše očekávat mírné snížení spotřeby vajec a zvýšení produkce v domácích hospodářstvích.

Cena stále hraje prim

Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu. Evropská komise v letech 2006 a 2015 zkoumala, jak vnímají konzumenti všech členských zemí welfare, tedy podmínky chovu hospodářských zvířat. „Jestli vůbec ví, o co jde, zda je tato problematika zajímá a jestli by byli ochotni si připlatit za produkty, které pocházejí z chovů zajišťujících hospodářským zvířatům lepší podmínky života,” doplnila vědkyně.

V roce 2006 skončila Česká republika mezi zeměmi, kde konzumenti měli jen malé povědomí o chovu hospodářských zvířat a ani je tato problematika nezajímala. O devět let později se naopak umístila mezi třemi zeměmi, ve kterých se zájem konzumentů zvýšil nejvíce. Přesto téměř polovina respondentů odpověděla, že není připravena platit vyšší cenu za produkty z welfare chovů. „V roce 2019 jsme provedli na MENDELU dotazníkové šetření a z výsledků vyplývá, že 48 % respondentů při nákupu vajec zohledňuje především cenu a jen 36 % způsob chovu,” doplnila Lichovníková.

Přečtěte si  Vinná réva se zachránila před jarními mrazy, vyrašila nejpozději za čtvrtstoletí

Rozdíl je v přirozeném chování, ne v kvalitě vajec

Hodnotit kvalitu života hospodářských zvířat je složité, proto se v jejich chovu používá termín welfare, v rámci kterého chovatelé stanovili měřitelné ukazatele. „Nejde o nějaký nový převratný pohled, již v šedesátých letech minulého století se lidé aktivně zajímali o podmínky chovu zvířat. Jen jedno z kritérií hodnocení welfare se ale týká možnosti projevovat přirozené chování, a tady je mezi chovem v klecích a volným chovem velký rozdíl,” zhodnotila odbornice. Slepice jsou velmi aktivní zvířata, k jejich přirozenému chování patří pohyb, hrabání a hledání si potravy. V tomto směru je chov v klecích značně omezuje.

Pokud jde o nutriční kvalitu vajec, může být ovlivněna výživou, ale mezi technologiemi chovu v ní není rozdíl. „V alternativních technologiích může být vyšší výskyt nestandardních vajec, především znečištěných, což ale lze kvalitním managementem řešit. Ovšem zkušenosti našich chovatelů s volným ustájením jsou velmi omezené vzhledem k dlouhé tradici chovu nosnic v klecích,” vysvětlila vědkyně.

Vejce se v České republice produkují v zemědělském sektoru i v domácích hospodářstvích. „Kdybychom nepočítali dovozy a vývozy, tak se soběstačnost ve spotřebě pohybuje na přibližně 86 procentech,” uzavřela Lichovníková.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme

2 Comments

  1. Pozoruhodné…, jak se v článku uvádí, podle obdbornice a prorektorky doc. dr. Lichovníkové: “V roce 2006 skončila Česká republika mezi zeměmi, kde konzumenti měli jen malé povědomí o chovu hospodářských zvířat a ani je tato problematika nezajímala.” No bodejť! Když 98% obyvatelstva nezajímá tristní situace nesvobodného obyvatelstva po zlikvidování samosprávných zemí státu komunisty, jak by je mohly zajímat životní podmínky slepic!

    • Ano, doba je rychlá, povrchní a konzumní. Otázka nějaké identity je pro běžné lidi trochu vzdálená a neuchopitelná, podobně jako třeba víra.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*