ANKETA: Jaký mají kandidáti do senátu vztah k Moravě? Ptali jsme se za vás

Volby do Senátu vypuknou už tento pátek a sobotu. Kandidátů z volebních obvodů na Moravě a ve Slezsku jsme se ptali, jaký mají vztah k Moravě, jak hodnotí její stav a co pro ni chtějí udělat. Přečtěte si výběr z jejich odpovědí.

Na území Moravy a Slezska se nachází 11 volebních obvodů pro letošní volby do jedné třetiny Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o obvody číslo 49 – Blansko, 52 – Jihlava, 55 – Brno-město, 58 – Brno-město, 61 – Olomouc, 64 – Bruntál, 67 – Nový Jičín, 70 – Ostrava-město, 73 – Frýdek-Místek, 76 – Kroměříž, 79 – Hodonín.

Letos se sešla opravdu pestrá směsice kandidátů (na přehled kandidátů se můžete podívat zde). Zdaleka ne každý pochází ze senátního obvodu, kde kandiduje. Týká se to například pražského herce Tomáše Töpfera, který kandiduje v brněnském obvodu 55, ale i právníka Tomáše Nielsena (obvod 52 Jihlava), který taktéž žije v Praze. Bývalý ministr kultury Antonín Staněk kandiduje na Bruntálsku, ačkoliv je celoživotně spjat s Olomoucí.

Místo krajů země Morava

Pavel Trčala (obvod 55 Brno-město)

Moravské zemské hnutí + Moravané

Brněnský sportovec a cestovatel Pavel Trčala se jednoznačně hlásí k Moravě. Na Moravě se narodil a žije na ní celý život. Kritizuje současný systém krajů a je otevřeným obhájcem autonomie Moravy.

“Mou prioritou je bojovat za Moravu a nastartovat diskuzi o nutnosti obnovení zemského zřízení. Opravdu bylo potřeba vytvořit kraj v každém větším okresním městě? Tyto kraje jen uměle zvyšují počty úředníků a jsou obrovskou zátěží pro rozpočet,” odpověděl Trčala na otázku redakce.

Koaliční kandidát Moravského zemského hnutí a strany Moravané nebojuje za Moravu jen slovy, ale také činy. “Podílel jsem se na vylepení moravské vlajky na nelegálních billboardech kolem dálnic. Několikrát jsem maloval nápisy na hranici Moravy a Čech, které současné umělé kraje nerespektují. Spolu s dalšími opravuji média, když chybně uvádí, že je Brno nebo jiné moravské město v Čechách”, doplnil kandidát, který je známým organizátorem lyžařských zájezdů a jiných sportovních aktivit, stejně jako nejmladším československým horolezcem, který zdolal Mount Everest.

S Pavlem Trčalou jsme vedli podrobný rozhovor. Přečíst si ho můžete zde.

Zbyněk Pastyřík (obvod 79 Hodonín)

Moravské zemské hnutí + Moravané

Potřebu silné moravské samosprávy vnímá také starosta Dambořic Zbyněk Pastyřík, který kandiduje na Hodonínsku. S Dambořicemi a zdejším krajem je spjat od dětství. Do komunální politiky ho ostatně přivedlo angažmá ve kulturně-vlastivědném spolku.

“Dambořice jsou moravská obec. Dokonce svým způsobem ‘nejmoravštější’. Alespoň podle loňského sčítání lidu, kdy se většina Dambořáků, včetně mě, přihlásila k moravské národnosti. Patříme prostě k této zemi a jsme hrdí na to, že jsme Moraváci. Nejde jen o Dambořice, ale o celou tuto část Moravy, kam spadá volební obvod Hodonín. Tady se k Moravě hlásíme,” uvedl Pastyřík.

Zároveň mu vadí, že je Morava prezentována jen jako historický relikt, nebo se o ní vůbec nemluví. V Senátu chce otevřít debatu o reformě veřejné správy, která podle něj nefunguje dobře a je příliš drahá. “K tomu patří i diskuze o stávajících umělých krajích, které se nevžily a stojí nás ročně stovky miliard korun. Lze také iniciovat obnovu osvědčeného zemského zřízení, které by přineslo samosprávu Moravě,” doplnil koaliční kandidát Moravského zemského hnutí a strany Moravané.

Se Zbyňkem Pastyříkem jsme vedli podrobný rozhovor. Přečíst si ho můžete zde.

Vítězslav Krabička (obvod 79 Hodonín)

Přečtěte si  ANKETA: Jaký mají postupující kandidáti do Senátu vztah k Moravě? Ptali jsme se za vás

SPD

Podobný názor zastává právník Vítězslav Krabička, který rovněž kandiduje v senátním obvodu Hodonín. Vnímá se jako kandidát Moravy a tomu odpovídá i jeho postoj ke krajům a moravské samosprávě. “Současné Moravy považuji za velice diskriminační, zejména ve vztahu k pragocentrismu,” uvedl bývalý místostarosta Hodonína.

Jako zvolený zákonodárce by inicioval reformu, která by nahradila čtrnáct krajů třemi samosprávnými zeměmi – Čechy, Morava a Slezsko. “Samozřejmě bych byl pro reformu až ke zrušení krajů, tak aby ústavní změnou měla ČR tři země obdobně jako Německo či Rakousko,” upřesnil Krabička. Za prioritu dále považuje dostavbu dálnice D55 v oblasti Hodonínska, prodloužení Baťova kanálu či ochranu zdejšího zdroje pitné vody před těžbou štěrkopísku.

Samosprávu posílit, kraje zachovat

Liana Janáčková (obvod 70 Ostrava-město)

PRO Zdraví

Slabé postavení Moravy vadí také dalším kandidátům. Patří mezi ně Liana Janáčková, která v Ostravě usiluje o návrat do Senátu. Zároveň ale nechce své moravanství příliš zdůrazňovat. “Samozřejmě jsem hrdá Ostravačka i Moravačka. Nedomnívám se však, že v současné době je nutné dnešní rozhádanou společnost ještě více rozdělovat. Myslím si, že bychom měli spíš táhnout za jeden provaz,” odpověděla na dotaz redakce kandidátka PRO Zdraví.

Moravě by podle ní prospělo přenesení některého z celostátních úřadů na její území. Kraje podle ní sice nezmírnily byrokratickou zátěž, ke správní reformě se ale staví skepticky. “Zavedením krajů se nesnížila byrokracie veřejné správy, spíš naopak. Avšak v dnešní době navrhovat nějakou reformu veřejné správy by bylo pro stát ekonomicky velice náročné,” vyjádřila své mínění Janáčková. Zmínila také, že dříve dobře fungovaly okresy.

Luděk Šarman (obvod 64 Bruntál)

NEZÁVISLÍ

Krizový manažer Luděk Šarman se vnímá jako kandidát z Moravy, přestože se narodil v Havlíčkově Brodě. “Dětství, základní i střední školu jsem absolvoval na Moravě, pouze VŠCHT v Praze. Celou pracovní kariéru jsem na Moravě,” prozradil senátní kandidát za hnutí NEZÁVISLÍ na Bruntálsku.

Postavení Moravy nepovažuje za adekvátní a doufá v zásadní decentralizaci státu. “Nepovažuji a věřím, že se podaří hluboká decentralizace státu na principu subsidiarity. To znamená, aby nic, co může být vykonáno na nižší úrovni, nebylo přenášeno na vyšší úroveň,” odpověděl redakci Šarman.

Podle jeho názoru se neosvědčila celá zastupitelská demokracie. Proto je zastáncem přímé demokracie pomocí referend. Navrhuje také federativní uspořádání státu, ovšem při zachování stávajících krajů.

Poznámka redakce: otázky obdrželi všichni kandidáti v senátních obvodech na Moravě a ve Slezsku. Anketu zopakujeme po prvním kole senátních voleb.

Autor: pjk, foto: osobní stránky kandidátů

Doporučujeme

4 Comments

  1. L. Janáčková a L. Šarman potvrzují to, co tvrdím už dlouho. V Ostravě a ve Slezku se k zemím staví skepticky, oni už vlastně svoje Slezko mají v podobě Moravskoslezského kraje. Tak proč by to chtěli rušit. Za sebe říkám: UŽ NE SAMOSPRÁVA, ALE SVŮJ VLASTNÍ MORAVSKÝ STÁT.

    • Ano, těm střídajícím se establišmentům, řídícím z regionu Pražska zdejší stát po 28. říjnu 1918, se podařilo Moravu postupně, nenápadně i občasnými popravami rozdělit na nesvéprávné úděly stejně dobře, jako se to podařilo ranně středověkým tzv. Přemyslovcům nahým mečem a spalujícím ohněm. Ale víme přece, jak tihle bájní “Přemyslovci” nakonec dopadli – vyčerpali se morálně a fyzicky už v prachu Moravského pole u Suchých Krut a v mužské linii totálně vymřeli rukou snad dodnes nevypátraných vrahů v Olomouci. V bájích mocná říše se zákonitě rozpadla a jejich vdovy ji předaly už zdaleka ne tak plodným Lucemburkům. Dnešku předchozí stát – velmi pravděpodobně konfidentů tajných služeb cizích mocností, kteří se chopili tzv. “republikánské” vlády od druhé pětiny minulého století, dopadl ještě hůř, ke svému konci trval včetně nacistického, českého nacionalistického i komunistického intermezza ani ne tři čtvrtiny jednoho století. To ti tzv. Přemyslovci byli, alespoň v bájích českých nacionalistů IXX. století, daleko úspěšnější. Osobně věřím, že vliv Evropské unie, Německa, USA, resp. vliv Ruska, Ukrajiny a Číny, na vývoj v české kotlině a moravských úvalech je a bude daleko silnější, než vliv středověkých Franských Karlovců a později Habsburků zde. Neudržitelné bezpráví odebrání autonomie a postupné vykupování nejlepších synů a dcer Moravy se vládcům z Pražska nakonec vymstí stejně, jako se Přemyslovcům vymstila fyzická likvidace tehdejších moravských elit a rozdělení Moravy na úděly. Je to jen otázkou času, který ovšem může přečkat několik, a možná i více, generací. Sami na Pražském hradě propagují hesla “Pravda vítězí!” i “Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!”, takže to mají zákonitě spočítané. Jak psal už z Moravy vzešlý filozof a pozdější zakladatel oné pouhých 74 roků trvající republiky, “Státy se udržují těmi idejemi, ze kterých se zrodily.”, jestliže se tedy zdejší stát zrodil na principech vylhaných, nemůže přetrvat “na věčné časy a nikdy jinak”. Další, u nás zaznamenaná, “dočasnost” bude určitě opět jen omezená…

    • Slezsko má dva základní problémy : a) je tam více naplavenin než pravověrných Slezanů bez vztahu k zemi ( především z dob budování socializmu ) . b) Polské Slezsko se chce sjednotit a vytvořit jednu zemi, což je pro mnohé strašák a tudíž raději Prahu.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*