Trochu jinak prožité Velikonoce
Mně známo i neznámo proč, stal se ze mne vlažný křesťan. V existenci Nejvyššího věřím, přesto v určité etapě života jsem přestal navštěvovat bohoslužby a duchovním povinnostem se raději věnuji neokázale v největším Božím chrámě světa, jímž je pro mne příroda. Oblažen její krásou, v ní nejčastěji osamocen, ale přesto se svým nejvyšším Pánem, v modlitbách i úvahách přemítám o složitostech současného světa i o svém poslání a údělu v životě, jehož kruh se pomalu uzavírá… […]
