Fejetony Františka Synka

Pomníky nezarůstají

Ve dnech první dekády května v nás rezonuje závěr Druhé světové války v naší zemi. Právě na události této neblahé doby na Kyjovsku se zaměřil historik Jan Kux a v roce 2005 v nevelké publikaci „Pomníky zarůstají“ připomněl osudy krajanů, z nichž mnozí položili za svobodu a vlast svůj život! […]

Názory a komentáře

Opatrné našlapování kolem Moravy a Slezska

S velkým zájmem jsem si přečetl v Právu dne 2. května článek Bohuslava Borovičky, že k zemské hranici bychom měli našlapovat opatrně. Je zvláštní, že někomu vadí pouhá formalita, jako je uznání zemské vlajky, kterou moravské radnice stejně používají. Je to tak jednoduché, tradiční moravská červenožlutá bikolóra byla doplněna znakem vyplývajícím z velkého státního znaku. […]

Fejetony Františka Synka

Vidláci ve světě

Ve své profesi jsem byl přečasto VIP hostem festivalových akcí a směrován k ubytování v lepších hotelových resortech. Tehdy mně imponovalo označení „velmi důležitá osoba – very important person“.  Být v této skupině pozvaných bylo velmi příjemné. Přístup na festivalové akce bez omezení, veselé večírky s hudbou a tancem, dostatek občerstvení všeho druhu, na hotelích útulné a bezchybně čisté prostředí, skvělý personál, klid, pohoda a vše zdarma! Cenami za služby jsem se nezabýval… […]

Fejetony Františka Synka

Škola hrou

Loni tomu bylo 430 let od narození učitele národů Jana Amose Komenského, na jehož výchovné metody – zdá se – zapomínají i v jeho rodné zemi. Požadavky na výuku a základní vzdělání se změnily, ale komňanským rodákem preferované poznání vlastních kořenů a oddanost vlasti, byť největší Moravan, Komenský sám preferoval evropskou spolupráci, by měly zůstat! Budou mít místo v nové školní výuce? „Odvážné“ myšlenky ministra školství na sloučení hodin (tedy omezení výuky) hudební a výtvarné výchovy do všeobecného kulturního předmětu tomu nenasvědčují. […]

Fejetony Františka Synka

Morava všude kolem

Celý život obdivuji Moravu jako zemi nebývalých krás. Večer, když zase díky teplému dni pravidelně sedám se skleničkou vína na naší obytné zahradě pod vzrostlou a brzy určitě bohatě kvetoucí jabloní, pohledem kolem sebe si připomínám krásy Moravy, mé milované a obdivované země! […]

Fejetony Františka Synka

Promarněná šance

V loňském roce uplynulo 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech. Jednalo se o významnou událost, kterou by jiné evropské národy, případně celé státy, náležitě oslavily a připomněly si tak svou identitu i bohatost svých kulturních kořenů. A co v našem případě? Bylo toto výročí náležitě připomenuto? Byly oslavy této významné události adekvátně využity k podpoře historického a kulturního odkazu našich dávných předků? Více v aktuálním zamyšlení Františka Synka. […]

Fejetony Františka Synka

Zrání

Čas velikonočního koledování je dobou pro pozorování proměny našich dětí. Chlapci kolem dvanácti let nevědomě postoupí ve své změně v jinocha prvními poznáními. Výrazem toho bylo v dávných dobách ustřižení kštice vlasů – postřižiny, po nichž již ve společenství získali chlapci výrazně jiné postavení a byli přijati do katedrálních škol. Odděleně – v prostředí mužském – se dále vzdělávali v dovednostech, které mohli podle svého postavení v budoucnu potřebovat. Jinoši se na panském dvoře učili zacházet se zbraněmi, jízdě na koních nebo dvorní etiketě, včetně tance. Jejich vrstevnice v ústraní nejčastěji vyšívaly, učily se tanci a zbožnosti. Mladí v podhradích a ve městech získávali první zkušenosti v řemeslu svých otců, dívky tkaly a pomáhaly v kuchyni nebo hospodářství […]

Názory a komentáře

Salcburská Klausentor vypráví o rakouské mentalitě. My jsme svou zničili

Salcburská strážní věž s neprakticky úzkým průjezdem jakoby vyprávěla příběh celého moderního Rakouska, které vzniklo takřka omylem. Rakušané neexperimentují v duchu sociálního inženýrství. Šťastně vsadili na autonomii tradičních zemí a úhledné správní členění. Výsledkem jsou jedny z nejnižších regionálních rozdílů v Evropě. Přitom ještě za první republiky jsme měli ty stejné Länder a malé okresy. My jsme si ale svou Klausentor zbourali. […]