Na Taiwanu jsem byl před více než třiceti lety na studijním pobytu s Vídeňskou univerzitou. Tehdy jsem si v duchu přál, aby i moje zkoušená země vzdorovala velkému „rudému bratru“ s takovou energií jako to dělá Taiwan. Od té doby se hodně změnilo, země samotná je mi však neustále zdrojem určité inspirace. […]
Dostal jsem typ od jedné mé vídeňské kolegyně v práci a pustil si v rádiu debatu o hranicích v dobách koronových, prý se tam mluví i o té naší již mediálně proslavené demonstraci na hraničním přechodu mezi Slavonicemi a Fratresem. Hostem vysílání Rakouského rozhlasu ORF byla paní Ulrike Guérotová, německá politoložka, publicistka a profesorka pro evropskou politiku a demokracii na Dunajské univerzitě v Kremži. […]
Pokud jedete z Hodonína ve směru na Břeclav a odbočíte do Lužic, prokličkujete ulicemi a uličkami Mikulčic, projíždíte kousek za vesnicí nádhernou alejí. Stromořadí může v člověku vzbudit dojem, že přijíždí k paláci nějakého velmože. A nebude daleko od pravdy! V areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích skutečně v devátém století velmožové žili. […]
V sobotu se z obou stran zátaras dělících Dolní Rakousko a Moravu sešlo zhruba 50 lidí. Iniciátorem demonstrace nahlášené nejdříve jen u rakouských úřadů, byl místní rodák z Bejdy nad Dyjí / Waidhofen an der Thaya a rakouský historik Niklas Perzi. Ten je možná známý i naší veřejnosti jako jeden z autorů nové knihy o společné, česko-rakouské historii, s názvem „Sousedé“, jejíž jedna podstatná část je věnována příhraničním regionům – Moravě a Čechám. […]
Znáte to, dokud se Vás něco netýká, tak to ani moc neřešíte. Každý není citlivý poeta či písničkář trpící bolestmi světa. A tak jsem po mém příchodu do Rakouska především hledal rozvinutou společnost, svobodu, vzdělání, dobrou muziku a cestoval jsem. Byl jsem Čechoslovákem, ale cítil se spíš Čechem – tak, jak nás vychovávali rodiče, a taky ve škole, v televizi, ve sakutu a později I v pionýru. Typické bylo, že národnostní otázky nikdo moc neřešil – v Brně, kde jsem vyrůstal a chodil do školy, byly jiné, existenční problémy, ba dokonce přímo ohrožení pronásledováním za jakoukoliv předem neschválenou a tudíž antisocialistickou činnost. […]
Rakouská vláda jedná s českou o otevření hranic. Zavřenými hranicemi trpí tisíce Moravanů, Slezanů i Čechů, žijících v Rakousku. […]
Situace na jihu Moravy nyní připomíná stav před třiceti lety, z oblasti se po uzavření hranice znovu stala odříznutá periferie. Opatření je přitom zbytečné, počty nakažení koronavirem jsou na moravské i rakouské straně pomezí nízké, píše Jiří Kacetl, který stojí za dopisem znojemských zastupitelů ministru vnitra. […]
Již čtvrtým týdnem se dennodeně obrací Rakouská televize ORF přes sociální média i na obecenstvo, které sice žije v Rakousku, ale nemluví dobře německy. Každý den zveřejňuje v několika různých řečech základní informace týkající se koronaviru. […]
Zprávy z Moravy přinášejí exkluzivní rozhovor s předsedou spolku Děti Země Miroslavem Patrikem. Spolek vešel ve známost díky kontroverznímu boji proti dopravním stavbám, které podle něj nesplňují požadované ekologické standardy, ať už se jedná o dálnici na Vídeň či obchvat kolem Přerova. Činnost Dětí Země často u veřejnosti vyvolává velké rozhořčení, rozhodli jsme se proto oslovit přímo předsedu spolku a zeptat se na vysvětlení, jaké jsou důvody pro tuto aktivitu. […]
Před dvaceti lety bylo zavedeno krajské zřízení, které dostalo přednost před zemským uspořádáním, můžeme tedy hodnotit. Namísto obecných tvrzení si porovnejme konkrétní příklad, třeba jak vypadá výstavba dálnice z Pohořelic do Mikulova a jak by na tom mohla být, pokud by byly obnoveny země. […]