V naší rodině mizely z domácí cukřenky pravidelně kostky bílého zlata. Rodiče mých vnuků se nad tím pozastavovali a svým ratolestem za oblíbené chuťové zpestření jejich jídelníčku vždy pořádně vyčinili. S touto skutečností se rozproudily ostré diskuze, zda je cukr pro děti vhodný, a jak může či nemůže ovlivnit zdraví jejich ratolestí. […]
Ve známé zlidovělé písni se zpívá o krásné zemi osázené vinným křem. Tou zemí je Morava, na jejíchž slunečných stráních a výhodně položených tratích založili naši předkové vinohrady. Právě v nich a také v zahradách je nyní pozdně letní čas zralých plodů. Stačí utrhnout, ochutnat… […]
Po dovolenkové anabázi v údolích lesů, vod a strání jesenických, se běh života vrátil do obvyklých kolejí. A protože je všeobecně známo, že důchodci nemají nikdy čas, tak i na moji maličkost se opět navalilo mnoho neodkladné práce! Vedle pravidelné údržby trávníků a keřů dvora a zahrady, přerostlých z dostatku vláhy i tepla, měl po tři podvečery přednost sběr brambor. Práce v dílně, pravidelný sběr hrušek na kvas, třetí sečení trávy a její sušení na seno pro chované králíky… […]
Při dovolené jsme navštívili nový chrám Panny Marie Pomocné v lesích nad Zlatými Horami. Zdejší nádherné poutní místo bylo péčí věřících obnoveno v letech 1993 – 1995 a dnes svou polohou uprostřed lesů patří k vyhledávaným mariánským lokalitám, podobně jako chrám na Svatém Hostýně. […]
Jedna z mála věcí, kterou tzv. „Vídeňští Češi“ nikdy neměli, je svůj román. Měli svoje noviny, školy, divadelní spolky, tělocvičné organizace, politické strany a kandidáty, obchody, restaurace, banky atd. Nikdy se však nikomu nepodařilo napsat vídeňsko-český román. A najednou je tu. A není vídeňsko-český, nýbrž vídeňsko-moravský. Jmenuje se Srdce Evropy a napsala jej Pavla Horáková, spisovatelka narozená v Čechách, v Plzni. […]
Jedinečná folklorní slavnost, pořádaná v Kyjově v olympijském cyklu jednou za čtyři roky, nedávno skončila. Nejstarší lidová slavnost v České republice, kterou poprvé roku 1921 uspořádali kyjovští Sokoli, měla svůj 21. ročník. V olympijském cyklu je pořádána péčí Kyjova pravidelně od roku 1971. […]
S blížící se folklorní olympiádou zvanou Slovácký rok, ožívají staré a pradávné, z běžného života vyřazené projevy folklorní, kroje i nářadí. V této letní době k nim předávno patřily nezaměnitelné vozy na svážení obilních snopů, zvané žebřiňáky. A tak dnes se ze sucha starých stodol a přístřešků jednou za léta přihlásí o své slovo a poslouží k dopravě krojované chasy ve slavnostních průvodech… […]
Skrývaly se za hambálkem u štítu střechy, v zaprášeném a pavučinami propleteném tmavém koutě. V tom nedůstojném a špinavém prostředí živořily dlouhá desetiletí. Jako již nepotřebné je tam odložil starý hospodář. Kdysi byly součástí života jeho rodiny a vystavovaly v odiv svůj tvar i obsah na mnoha rodinných slavnostech. Ve špíně se tísnila nevelké skupina sklenic a skleniček různých tvarů. […]
Právě před celými čtyřmi desítkami let vyrazili členové folklorního souboru Lúčka na svůj první z následných padesáti zahraničních zájezdů během čtyřiceti let umělecké činnosti. Cílem jejich putování za nevšedními zážitky byla tehdy západoněmecká města Bitburg a Dortmund. […]
Právě probíhající Archeologické léto přispívá k seznámení veřejnost s naší bohatou národní minulostí i s nejnovějšími poznatky vědy historické i archeologické. Do tohoto obrazu zapadají i akce pořádané přáteli místních dějin, které podporují silný osobní vztah k místu, regionu a potažmo i národu. […]